Sevastopol (ukrajinsky a rusky Севастополь, tatarsky a krymskou tatarštinou Aqyar) je černomořské přístavní město na Krymském poloostrově. V současné době zde žije přes 350 tisíc obyvatel, resp. necelých 400 tisíc v aglomeraci s přilehlými správními jednotkami, jež dohromady tvoří město se zvláštním statutem / federální město Sevastopol. Přístav je od 18. století sídlem ruského černomořského loďstva. V rámci krymské krize vedou Ukrajina a Rusko o město spor, přičemž území města již Ukrajina fakticky nekontroluje.
Status a administrativní členění dle Ukrajiny
Město Sevastopol je správní jednotkou nespadající pod působnost Krymské autonomní republiky, nýbrž je stejně jako hlavní město Kyjev přímo podřízeno ukrajinské vládě.
Území je rozděleno na čtyři rajóny: Balaklavský, Gagarinský, Leninský a Nachimovský. Sevastopolské městské radě je tak podřízeno i město Balaklava, jež je oficiálně městskou částí, dále také město Inkerman, sídlo městského typu Kača a čtyři obecní rady spravující celkem 29 vesnic.
Status a administrativní členění dle Ruska
Sevastopol je federálním městem Ruské federace a je tedy stejně jako Moskva a Sankt-Petěrburg samostatnou správní jednotkou na úrovni oblasti nebo republiky.
Území je rozděleno na čtyři rajóny: Balaklavský, Gagarinský, Leninský a Nachimovský. Sevastopolské městské radě je tak podřízeno i město Balaklava, jež je oficiálně městskou částí, dále také město Inkerman, sídlo městského typu Kača a čtyři obecní rady spravující celkem 29 vesnic.
Název města
Název města je složen z řeckých slov Σεβαστος (Sevastos, ekvivalent latinského titulu Augustus) a πολις (polis, město); znamená tedy „vznešené město“. Jeho řecký název byl zvolen jako součást tehdejšího trendu pojmenovávání měst v oblasti Krymu, který odkazoval na starořeckou historii oblasti. Pravděpodobně byl zvolen na počest carevny Kateřiny II. Veliké, která město v roce 1783 založila.
Dějiny
Starověk a středověk
Jižní pobřeží Krymu bylo osídleno řeckými osadníky již v 7. století př. n. l. Na východním cípu území stálo město Chersonésos, jehož ruiny jsou dnes zpřístupněny. V raném středověku patřilo město Byzantské říši. Na přelomu 80. a 90.let 10.století město dobyl a velmi zpustošil kyjevský kníže Vladimír I. Podle Povesti vremennych let byl v dobytém městě také pokřtěn a poté se zde oženil s byzantskou princeznou Annou Porfyrogennétou. Tvrzení o místě křtu a svatby knížete Vladimíra I. se však podle moderní historiografie nejspíše nezakládá na pravdě.
Sevastopol v Ruské říši
Po dobytí Krymu ruskými vojsky v roce 1774 bylo v roce 1783 založeno dnešní město Sevastopol a byl zde postupně zbudován přístav.
Sovětská éra
Sevastopol obdržel v roce 1945 vyznamenání „Město-hrdina“.
Ukrajinské období
Součást Ruska
Na základě sporného referenda, ve kterém 95,6 % hlasujících obyvatel města (při účasti 89,5 %) podpořilo vstup do Ruské federace, odhlasovala 17. března 2014 sevastopolská městská rada žádost o připojení k Rusku. Současně proběhlo paralelní referendum na Krymu. V úterý 18. března pak podepsali Vladimir Putin, krymský premiér Sergej Aksjonov, starosta Sevastopolu Alexej Čalyj a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov dohodu o připojení Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci. Město Sevastopol se tím stalo federálním městem Ruské federace (ve stejných hranicích, jaké mělo dosud v rámci Ukrajiny).
Od 1. dubna 2014 je hlavou města gubernátor, který bude na základě rozhodnutí sevastopolského parlamentu v roce 2016 volen přímo. První přímá volba gubernátora Sevastopolu se uskuteční v září 2017.
Vojenské využití
Sevastopol je domovským přístavem ruské černomořské floty.
Obyvatelstvo
V současné době (2006) žije na území Sevastopolu 379 072 obyvatel, což je zhruba 15 % z celkového počtu obyvatel Krymu; ve vlastním městě Sevastopol bylo napočítáno 340 295 osob, v Inkermanu 11 263, v Kače 5 108, v obcích celkem 22 406 obyvatel. Přehled vývoje počtu obyvatel podává tabulka:
Národnostní složení
Protože Sevastopol byl založen jako opěrný bod ruského impéria, dominovali mezi obyvateli Sevastopolu od počátku Rusové. Roku 1926, kdy zde byla ještě početná komunita Krymských Tatarů, tvořili Rusové 60 % obyvatelstva, Ukrajinci 11 %; roku 1959 bylo Rusů již 76 %, Ukrajinců 19 %. Teprve po otevření města civilnímu obyvatelstvu roku 1994 se sem začali vracet Tataři a Krymští Tataři.
(zdroj: Wikipedia.cz)