Příběh Martina St. Louise je jedním z těch, které v profesionálním sportu nebývají tak časté. Není to klasický příběh o obrovském talentu, který se prosadil s lehkostí. Naopak, St. Louis musel o každé své angažmá, o každý svůj úspěch tvrdě bojovat. Jeho kariéra je důkazem toho, že houževnatost, inteligence a neuvěřitelná pracovní morálka mohou překonat i zdánlivě nepřekonatelné překážky, jako je například menší fyzická výška. V NHL, lize plné svalnatých a mohutných hokejistů, se Martin St. Louis, měřící pouhých 173 centimetrů, dokázal prosadit a stát se jedním z nejlepších hráčů své generace. Jeho cesta z univerzitního hokeje až na vrchol byla dlouhá a plná momentů, kdy se zdálo, že jeho sen o NHL skončí dříve, než vůbec začne.
Narodil se 18. června 1975 v Laval, Quebec. Hokej byl v jeho životě odjakživa. Už jako malý kluk trávil hodiny a hodiny na zamrzlých rybnících a kluzištích. Jeho vášeň pro hokej byla zřejmá, ale jeho fyzické proporce mu bránily v tom, aby se prosadil v juniorských ligách tak, jak by si přál. Přesto se nevzdával. Po účasti v několika menších juniorských soutěžích se rozhodl pro univerzitní hokej. V letech 1993 až 1997 hrál za University of Vermont. Tam se jeho hra začala rozvíjet. Stal se klíčovým hráčem svého týmu, sbíral body a získával cenné zkušenosti. Jeho produktivita na univerzitní úrovni byla vynikající, ale skauti NHL si ho stále příliš nevšímali, pravděpodobně kvůli jeho výšce.
Po dokončení univerzity se St. Louis pokusil prosadit v profesionálním hokeji. V roce 1998 ho podepsal Calgary Flames. Bohužel, jeho čas v Calgary nebyl příliš úspěšný. V průběhu dvou sezón odehrál jen 82 zápasů v NHL, kde nasbíral 37 bodů. Nebylo to to, co si sliboval, a Flames ho nakonec v roce 2000 vyměnili do Tampa Bay Lightning. Tato výměna se ukázala být zlomovým bodem v jeho kariéře. V Tampě Bay dostal konečně šanci ukázat, co v něm je. Trenéři mu dali důvěru a on ji splácel bod po bodu, asistenci po asistenci. Jeho rychlost, skvělé bruslení, neuvěřitelná technika a schopnost číst hru z něj udělaly nebezpečného hráče pro každého soupeře.
Sezóna 2003-2004 byla pro Martina St. Louise a celý tým Tampa Bay Lightning zlatá. St. Louis se stal klíčovou postavou týmu, který nakonec ovládl celou NHL a získal Stanley Cup. V play-off podával mimořádné výkony a stal se jedním z hlavních hrdinů úspěchu. V tom samém roce byl také oceněn Hart Memorial Trophy jako nejužitečnější hráč NHL, což bylo pro hráče jeho vzrůstu neuvěřitelné uznání. Jeho schopnost prosadit se proti mnohem větším a silnějším soupeřům byla obdivuhodná. Dokázal využívat svou rychlost a obratnost, aby se dostával do střeleckých pozic a vytvářel šance pro své spoluhráče.
Po úspěšné sezóně a zisku Stanley Cupu se St. Louis stal tváří týmu Tampa Bay Lightning. V dalších letech nadále podával konzistentně skvělé výkony. V sezóně 2006-2007 se stal prvním hráčem v historii NHL, který dosáhl více než 100 bodů v pěti po sobě jdoucích sezónách, přestože nebyl draftován vysoko. Jeho schopnost udržet si vysokou produktivitu po tak dlouhou dobu byla svědectvím jeho neuvěřitelné fyzické i psychické odolnosti. Během svého působení v Tampě Bay se stal nejlepším střelcem a nejproduktivnějším hráčem v historii klubu. Jeho jméno bylo synonymem pro úspěch a loajalitu k týmu.
V roce 2014 přišla další velká změna. Po dlouhých letech v Tampě Bay byl Martin St. Louis vyměněn do New York Rangers. I v novém prostředí se dokázal rychle aklimatizovat a přispět týmu k úspěchu. V dresu Rangers odehrál poslední sezóny své kariéry a i zde patřil mezi klíčové hráče. Jeho zkušenosti a vůdcovské schopnosti byly pro mladší hráče Rangers neocenitelné. Jeho schopnost hrát na vysoké úrovni i ve vyšším věku byla inspirační pro mnoho mladých hokejistů. V Rangers se mu podařilo odehrát přes 200 zápasů a nasbírat přes 100 bodů, což jen podtrhuje jeho dlouhověkost a konzistenci na elitní úrovni.
Martin St. Louis ukončil svou kariéru v NHL v sezóně 2014-2015. Jeho čísla mluví za vše: 1135 zápasů, 391 gólů, 695 asistencí, celkem 1086 bodů. K tomu připočtěme dvě ceny Art Ross Trophy (nejproduktivnější hráč NHL), jednu Hart Trophy (nejužitečnější hráč NHL) a zmíněný Stanley Cup. Jeho kariéra je ukázkou toho, že i hráči, kteří nebyli vnímáni jako top talenty od začátku, se mohou díky tvrdé práci a odhodlání prosadit na nejvyšší světové úrovni. Jeho příběh rezonuje s mnoha fanoušky hokeje, kteří oceňují jeho bojovnost a nezdolného ducha. Po ukončení kariéry se věnuje různým aktivitám spojeným s hokejem a rodinou. V osobním životě je ženatý a má několik dětí, které se také věnují hokeji. Jeho syn Ryan St. Louis se vydal v jeho stopách a hraje univerzitní hokej. Martin St. Louis tak i po konci své aktivní kariéry zůstává spojen s hokejem a inspiruje další generace.