Kevin Stevens, jméno, které se v devadesátých letech silně zapsalo do historie zámořské hokejové ligy NHL, byl útočníkem s mimořádným talentem a neuvěřitelnou pracovním nasazením. Jeho kariéra byla plná vrcholů i těžkých chvil, ale jeho styl hry a schopnost dávat góly si získaly pozornost fanoušků i odborníků. Narodil se 4. dubna 1965 ve městě Brockton ve státě Massachusetts a hokej se stal jeho vášní odmala. Vyrůstal v prostředí, kde byl sport na prvním místě, a brzy se ukázalo, že má pro lední plochu mimořádné předpoklady. Jeho rychlost, síla a schopnost prosadit se před brankou z něj dělaly nebezpečného soupeře pro jakýkoliv tým.
Stevensova cesta do profesionálního hokeje vedla přes univerzitní soutěže. Vystudoval Boston College, kde patřil k oporám hokejového týmu. Jeho výkony neunikly pozornosti skautů NHL a v roce 1985 byl ve čtvrtém kole draftu vybrán týmem Los Angeles Kings. Kings v té době budovali silný tým a Stevens měl být jedním z prvků, které je posunou výše. Jeho první sezóna v NHL, 1987-88, byla pro něj rozjezdová. Odehrál 52 zápasů, vstřelil 3 góly a přidal 5 asistencí. Nebyl to ohromující debut, ale ukázal, že má potenciál se v lize prosadit.
Skutečný průlom nastal v sezóně 1990-91, kdy se Stevens stal klíčovým hráčem Pittsburgh Penguins. Po výměně z Los Angeles Kings se v Pittsburghu stal součástí elitního útoku, který vedl s kapitánem Mario Lemieuxem a Jaromírem Jágrem. Tato trojice byla v té době téměř nezastavitelná. Stevens v této sezóně dosáhl osobního rekordu, když v 70 zápasech nastřílel 32 gólů a zaznamenal 49 asistencí. Jeho fyzická hra, schopnost clonit před brankou a proměňovat šance z něj udělaly oblíbence fanoušků Penguins. V playoff téže sezóny pomohl Penguins k zisku Stanley Cupu, což byl pro něj a pro celý klub první takový úspěch. Ve 24 zápasech playoff si připsal 11 gólů a 10 asistencí, čímž potvrdil svou důležitost v klíčových momentech.
Následující sezóna 1991-92 byla pro Kevina Stevense ještě úspěšnější. V základní části odehrál všech 80 zápasů a dosáhl svého bodového maxima v kariéře, když nasbíral 54 gólů a 50 asistencí, celkem 104 bodů. Stal se jedním z nejlepších střelců ligy a jeho gólová bilance byla impozantní. Penguins se opět dostali do finále Stanley Cupu a podruhé v řadě si zajistili nejcennější trofej. Stevens byl v playoff opět klíčovou postavou, když v 21 zápasech vstřelil 10 gólů a přidal 12 asistencí. Jeho schopnost dávat góly v důležitých zápasech ho odlišovala od ostatních.
V sezóně 1992-93 pokračoval Stevens v excelentních výkonech. V základní části si připsal 47 gólů a 54 asistencí, ale Penguins v playoff narazili na silný tým New York Islanders a překvapivě vypadli. I přes toto zklamání zůstával Stevens jedním z nejvýraznějších útočníků ligy. V sezóně 1993-94, která byla pro NHL zkrácena výlukou, odehrál jen 10 zápasů, ale i v nich dokázal zaznamenat 5 gólů a 6 asistencí. Jeho produktivita však začala mírně klesat.
V roce 1995 došlo k významné změně v jeho kariéře. Byl vyměněn do týmu Boston Bruins, kde se měl stát lídrem útoku. V prvním roce v Bostonu odehrál 61 zápasů a zaznamenal 24 gólů a 24 asistencí. I když stále podával solidní výkony, už to nebylo to dravé tempo z Pittsburghu. V sezóně 1995-96 si připsal 20 gólů a 25 asistencí. Bruins se však potýkali s problémy a Stevens nebyl schopen sám tým táhnout k úspěchu. V průběhu sezóny 1996-97 byl vyměněn do New York Rangers. V Rangers odehrál 19 zápasů a zaznamenal 3 góly a 5 asistencí. Jeho produktivita dále klesala.
V sezóně 1997-98 se Stevens vrátil do Pittsburgh Penguins. V Penguins už to však nebylo jako dřív. V 63 zápasech základní části si připsal jen 13 gólů a 17 asistencí. Jeho role v týmu se změnila a už nebyl tím hlavním střelcem. Po této sezóně se jeho působení v NHL chýlilo ke konci. V následujících letech se ještě objevil v několika týmech, ale už to nebyly jeho nejlepší roky. V sezóně 1998-99 odehrál 14 zápasů za Tampa Bay Lightning a v sezóně 1999-2000 nastoupil do 16 zápasů za Philadelphia Flyers. Jeho kariéra v NHL tak skončila s bilancí 548 zápasů, 232 gólů a 259 asistencí.
Po ukončení aktivní kariéry se Kevin Stevens věnoval jiným aktivitám. Věnoval se například rozvoji mládežnického hokeje a působil jako trenér. Jeho život však nebyl vždy snadný. V pozdějších letech se potýkal s osobními problémy, včetně závislosti na lécích proti bolesti, které si přivodil kvůli zraněním z hokejové kariéry. V roce 2007 se objevil na veřejnosti s žádostí o pomoc a podstoupil léčbu. Tato zkušenost ho však nezlomila a ukázala jeho vnitřní sílu. I přes těžké chvíle si udržel pověst bojovníka, který se nikdy nevzdává, ať už na ledě, nebo mimo něj.