Clark Gillies nebyl typický hokejový hrdina, který by zářil v každém zpravodajství nebo se objevoval na titulních stranách bulváru. Byl to spíše pilíř, tichý motor týmu, který svou přítomností a neúnavnou prací dokázal pozvednout celou sestavu. Jeho hokejová kariéra je příběhem o vytrvalosti, týmové hře a neochvějné oddanosti. Narodil se v roce 1954 v Moose Jaw v Saskatchewanu, kde také začaly jeho první hokejové krůčky. Už v mládí se projevoval jako silný bruslař s dobrou střelu, ale co ho odlišovalo, byla jeho schopnost hrát fyzicky náročný hokej, aniž by ztratil přehled o hře.
Jeho cesta do NHL nebyla přímá. Nejprve se prosadil v juniorské lize WHL, kde si zahrál za Saskatoon Blades. Zde si ho poprvé všimli skauti New York Islanders. V roce 1974 ho Islanders draftovali ve druhém kole, jako celkově 38. hráče. Byl to draft, který se později ukázal jako jeden z nejúspěšnějších v historii klubu, i když jména jako Denis Potvin, Mike Bossy nebo Bryan Trottier byla často zmiňována častěji. Gillies však byl nepostradatelnou součástí této dynastie, která v 80. letech ovládla NHL.
Přezdívka Juggernaut, kterou si vysloužil pro svou fyzickou sílu a nezlomnost, dokonale vystihovala jeho styl hry. Gillies nebyl ten typ hráče, který by dribloval pukem mezi pěti protihráči nebo předváděl akrobatické kousky. Jeho síla spočívala v jednoduchosti, efektivitě a neustálém tlaku na soupeře. Byl to skvělý bruslař, který dokázal držet krok i s těmi nejrychlejšími útočníky, a zároveň se nebál jít do soubojů u mantinelu. Jeho vysoká postava a fyzická kondice z něj dělaly těžkého soupeře pro kohokoli.
V dresu Islanders se Gillies stal klíčovým hráčem proslulé klíčové pětky (core five), která vedla tým k zisku čtyř Stanleyových pohárů v řadě mezi lety 1980 a 1983. Jeho role v této sestavě byla často nedoceněná, jelikož se pohyboval ve stínu hvězd jako Bossy, Trottier či Potvin. Nicméně, jeho schopnost hrát tvrdě, bránit a zároveň přispívat k ofenzívě byla pro úspěch týmu naprosto zásadní. Byl tím hráčem, který dokázal vybojovat puk v rohu kluziště, donutit soupeře k chybě nebo prostě jenom udržet puk pod tlakem. Jeho produktivita nebyla vždy na první pohled oslnivá, ale jeho přínos bodů, asistencí a celkově jeho vliv na hru byl obrovský.
Po dlouhých letech strávených v organizaci Islanders, kde se stal legendou klubu, došlo v roce 1986 k jeho výměně do Buffalo Sabres. Byl to pro něj velký zlom, ale i v dresu Sabres pokračoval ve svém poctivém a důrazném stylu hry. Jeho angažmá v Buffalu sice nebylo tak úspěšné jako jeho léta na Long Islandu, ale stále patřil mezi spolehlivé hráče týmu. V dresu Sabres odehrál Gillies ještě tři sezóny, než v roce 1989 ukončil svou kariéru v NHL.
Po skončení aktivní kariéry se Clark Gillies částečně stáhl z veřejného života, ale hokeji zůstal věrný. Věnoval se různým trenérským a mentorským rolím v mládežnickém hokeji, kde mohl předávat své zkušenosti mladým hráčům. V roce 2002 byl uveden do Hockey Hall of Fame, což bylo zasloužené ocenění jeho dlouhé a úspěšné kariéry. I když jeho jméno možná nebylo tak často skloňováno v médiích jako jména jiných hvězd, jeho přínos pro New York Islanders a pro hokej jako takový byl obrovský. Byl to hráč, který dokázal, že i bez okázalého lesku lze dosáhnout nejvyšších met a zapsat se do historie.